Kraj Vysočina na křižovatce: Dostavba Dukovan je výzva i šance

Výstavba nových jaderných bloků v Dukovanech se stává zásadním impulsem pro proměnu Vysočiny. Přinese až čtvrt bilionu korun do regionální ekonomiky, vznik až tisíce nových firem, příchod desetitisíců pracovníků a investice do dopravní infrastruktury i bydlení. O tom, jak tuto příležitost využít a zvládnout související výzvy, debatovali účastníci konference Kraj Vysočina na křižovatce, pořádané Hospodářskou komorou ČR ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Kraje Vysočina.

Konferenci zahájili hejtman Martin Kukla, a předseda představenstva krajské komory Vysočina Jaroslav Huňáček. Kukla označil za klíčovou výzvu kromě Dukovan i změnu systému rozpočtového určení daní a odliv mladých lidí z regionu.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, pak účastníkům představila svou analýzu situace způsobenou novou celní politikou USA. Ta podle ní zpomalí růst české ekonomiky, přesto existuje prostor pro investice díky úsporám firem i domácností. Apelovala na orientaci na nové trhy v Asii a Latinské Americe. Podle jejího odhadu se celní válka, kterou spustil americký prezident, promítne do letošního odhadu ekonomického výkonu české ekonomiky jen půlprocentním snížením růstu HDP. Růst českého HDP bude podle její predikce tažen silnou domácí poptávkou. Domácnosti totiž disponují úsporami v hodnotě zhruba 300 miliard korun, podniky mají k dispozici dalších 200 miliard.

„České firmy mají na investice, ale současná nejistota je brzdí. Nejistota je pro investice největším nepřítelem,“ upozornila Horská.

Jako nejlepší reakci Evropy na americká cla označila členka Národní ekonomické rady vlády odstranění překážek konkurenceschopnosti a aktivní hledání obchodních partnerů, především v Asii a Jižní Americe – na trzích, kde už dnes rostou pozice českých exportérů. V letošním roce podle ní bude v ekonomice převládat šok z celní války, ale v příštím roce už by měl být znát pozitivní efekt investic plánovaných novou německou vládou. V nejhorším scénáři Horská očekává růst české ekonomiky pouze o jedno procento. Upozornila také na strukturální problém v průmyslu: české firmy stále produkují hlavně levnější výrobky bez vysoké přidané hodnoty. „Stále jedeme kvantitu na úkor kvality,“ uvedla.

Na závěr ocenila rozpočtovou konsolidaci české vlády, i když by sama byla pro razantnější úspory na výdajové straně. „Stojí za zmínku, že Česko je jedinou zemí střední a východní Evropy, která s konsolidací veřejných financí po covidu vůbec začala,“ dodala.

Pavel Csank z Innolive Consulting zdůraznil, že Vysočina může prosperovat, pokud podpoří podnikavost a vytvoří prostředí pro znalostní ekonomiku. Klíčová je podle něj schopnost předvídat potřeby trhu, nikoli počet univerzit či vývojových center.

Petr Šmejkal, předseda představenstva Okresní hospodářské komory Třebíč, zdůraznil zásadní dopad výstavby nových jaderných bloků Dukovan na celý region. Odhaduje se, že během vrcholu realizace projektu – v letech 2034 až 2035 – se do oblasti přistěhuje až 10 tisíc nových obyvatel. To s sebou přinese nejen nové pracovní příležitosti, ale i nároky na bydlení, infrastrukturu a služby.

„Dostavba Dukovan je největší stavbou první poloviny 21. století. Pro Vysočinu to znamená ekonomickou injekci v rozsahu až 230 až 250 miliard korun,“ uvedl Šmejkal.

Přímým důsledkem této investice má být vznik až 1 000 nových ekonomických subjektů, zejména ve stavebnictví, dopravě a navazujících službách. Očekává se také výstavba přibližně 3 000 nových bytů, které budou potřebné pro zajištění bydlení pro přicházející pracovníky a jejich rodiny. Kromě samotných dodavatelů a subdodavatelů stavby Dukovan půjde i o nové podnikatelské aktivity, které využijí navýšené spotřeby a poptávky v regionu. „Naším cílem je, aby Vysočina nebyla jen tranzitním regionem, který o tento potenciál přijde po dokončení stavby. Musíme hledat cestu, jak nabídnout kvalifikovaným lidem, které investice na Vysočinu přivede, perspektivou, abychom nebyli českou obdobou amerického rezavého pásu,“ zdůraznil Šmejkal.

Dostavba Dukovan zvýší dopravní zátěž v regionu o 220 nákladních vozidel denně. Podle Aleše Kratiny z ŘSD Jihlava dojde ke skokovému nárůstu zatížení o 92 procent, lokálně až o 400 procent. Jiří Pavel ze Správy železnic informoval o plánu napojení Jihlavy na vysokorychlostní trať.

Závěr konference patřil online vstupu prezidenta Hospodářské komory ČR Zdeňka Zajíčka, kterému osobní účast znemožnilo mimořádné jednání vlády k aktuální mezinárodní situaci a dopadům celní války. Ve svém příspěvku shrnul hlavní cíle iniciativy Byrokratický detox a znovu zdůraznil potřebu zjednodušit podnikatelské prostředí v České republice. Představil osm priorit Hospodářské komory, které mají sloužit jako strategický rámec pro stabilní a předvídatelné podnikání ve všech regionech. Zároveň informoval o vzniku společných pracovních skupin podnikatelů a zástupců vlády, které se budou dlouhodobě věnovat dopadům mezinárodní situace vyvolané americkým ochranářským krokem v oblasti celní politiky.

Jan Sotona, tiskový mluvčí Hospodářské komory ČR

sotona@komora.cz | 777 723 593