Hospodářská komora v loňském roce zpracovala přes 3000 žádostí firem o skoro 17 tisíc pracovníků z Ukrajiny a dalších zemí

Přes 3000 žádostí firem o 15400 zaměstnanců z Ukrajiny a 1375 pracovníků z dalších zemí, jako jsou Bělorusko, Mongolsko, Filipíny, Srbsko, Moldavsko, Indie a Kazachstán, zpracovala v loňském roce ve vládou regulovaných režimech pro zrychlené přijímání kvalifikovaných pracovních sil ze zahraničí Hospodářská komora České republiky. 

Největší poptávka zaměstnavatelů byla po technicky orientovaných pracovnících, jako jsou kovodělníci nebo strojírenští dělníci. Firmy zaměstnávaly také řemeslníky, jako jsou truhláři, tesaři, omítkáři, štukatéři, podlaháři, kamnáři, kameníci nebo malíři. Postrádaly ale i pekaře, cukráře, kuchaře, řezníky, švadleny, ošetřovatele skotu, přetrvávala vysoká poptávka po skladnících a řidičích.

Zaměstnavatelé žádosti o pracovníky ze zahraničí podávali u Hospodářské komory v jednotlivých měsících roku rovnoměrně. Velmi rychle se ale vyčerpaly kvóty hlavně na pracovníky z Filipín (1000), vysoká poptávka je ale také o zaměstnance z Běloruska (800 ročně), Kazachstánu (300) a Mongolska (1000). Hospodářská komora proto zvažuje otevřít s ministerstvy jednání o úpravě parametrů těchto kvót.

Díky vládou regulovaným režimům pro zrychlené zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí zaměstnavatelé nemuseli tolik odmítat zakázky. Tito pracovníci nejsou přínosem ale jen pro zaměstnavatele, jsou prospěšní pro celou společnost. Každý z těchto kmenových zaměstnanců odvádí daně a odvody do veřejných rozpočtů, přispěli tak třeba i na zvýšení důchodů českých seniorů.

V letošním roce z práce 40 tisíc zaměstnaných kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny přes vládní programy státní rozpočet získá dalších 10 miliard korun, a to jen z daní a odvodů.

Hospodářská komora připomíná, že zaměstnavatelé mohli prostřednictvím režimů žádat pouze o kvalifikované pracovníky, kteří se museli stát kmenovými zaměstnanci. Program tedy neumožňuje firmám zaměstnat cizince na nekvalifikované pozice, jako jsou kupříkladu dělníci výkopových prací, uklízečky, čističi kanalizací, doplňovači zboží, doručovatelé balíků, třídiči odpadů nebo pomocné síly ve stavebnictví či v kuchyni.

Dlouhodobým problémem programu pro zrychlené přijímání pracovníků byly ale stále zdlouhavé administrativní procesy, kdy trvá i několik měsíců, kdy zaměstnavatelem vytipovaný uchazeč o práci v cizině reálně nastoupí do práce u zaměstnavatele. „Nicméně zaznamenáváme výrazný úspěch v tom, že se administrativní úkony spojené s vyřizování zaměstnaneckých karet zkrátily pod 90 dní,“ poznamenala viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

Vládní program umožnil řadě Ukrajinců pracovat v ČR legálně. Díky tomu tak došlo k významnému omezení nelegálního náboru těchto pracovníků a kriminality s ní spojené. Nijak neohrožují mzdovou úroveň Čechů (mzdy loni rostly sedmiprocentním trempem a podle analýz Hospodářské komory rostou i mzdy pracovníků z Ukrajiny), ani jim neberou práci (až poté, co o pracovní místo nemá Čech nebo občan EU zájem, je možné jej nabídnout cizinci). Program zabraňuje nejen tomu, aby se na jednom místě koncentrovaly vysoké počty cizinců, eliminuje také tzv. zastřené pracovní agentury a mafiánské struktury, za kterými stojí nelegální ubytovny, vybírání desátků apod.

Hospodářská komora vyřizuje více než 80 % všech žádostí firem v České republice o pracovníky z Ukrajiny ve vládou regulovaném Programu kvalifikovaný zaměstnanec.

Zdroj: TZ HK ČR